Hasiči Broumy

Tentokrát jsme se sešli poměrně v očekávání a napjatí, čekal nás celkem náročný víkend. Výsledky byly nevyzpytatelné stejně jak počasí na tento den. Nervozita mohla být trochu na místě, jelikož naše cesty nejprve vedly na okresní kolo na Chyňavu a poté rovnou rozběhnout letošní Brdskou ligu. Podíváme se ale nejdřív jak proběhlo naše dopoledne, na které jsme se také nejprve snažili soustředit. Ambice a cíle byly různé. Výhra okresu by asi udělala radost naprosto každému, někteří si i rádi pomýšleli na kraj. To vše ale zatím bylo ve hvězdách, a my jsme byli připravení se s našimi disciplínami poprat nejlépe, jak umíme, letos naposled podle starých pravidel, jak je známe.

Ačkoli jsme kvůli nabitému programu s prosbou očekávali nejnižší startovní čísla, úplně to tak nebylo, tím jsme se ale nenechali rozhodit. Naše ženy měly předvést své výkony čtvrté v pořadí, muži s číslem osm.

Jako první přišla tedy na řadu ženská štafeta. Tady poslední dobou stále experimentujeme s rozestavěním na úseky, ale i tak vše skvěle šlapalo.

Naši “jistotu“ nám položila první štafeta bez jakýchkoliv problémů s časem 79,58s. Proto když došla řada na druhou štafetu, mohly jsme si dovolit jít do toho po hlavě a srazit ještě další vteřiny dolů.

Okno, bariéra, kladina, hasičák, šup sem, šup tam, a jsme v cíli! Daly jsme ze sebe, co šlo, a výsledkem byl krásný čas 70,75s, který si celkově vysloužil své neohrozitelné prvenství.

Zanedlouho po štafetách už jsme připravovali materiál pro útok pánské části na 3B. Se startovním číslem 8 už jsme trochu měli představu, kde se časy pohybují. Přípravných 5 minut uteklo jako voda, nenechali jsme se rozhodit „rozjíždějícími“ savicemi, mezi které trochu zapadával koš, a s přehledem odstartovali.

Jednotné mašiny bývají vždy trochu línější, a tak jsme vodu tlačili do proudnic i očima, co to šlo. Dál už to bylo na proudařích. Ti však měli výbornou mušku, a požadovaných 10l měli poměrně vyrovnaně během chvilky splněno a časomíra se zastavila v perfektním čase 29,54s. Dnes zatím nejlepší útok! Radost byla na místě, čas krásný, ještě ale nebylo jasno, útok ještě pár družstev teprve čekal.

Následovala krátká pauza, ve které byly vyvěšeny aktuální výsledky. Obě naše družstva zatím ovládla svou odběhnutou disciplínu! To však u některých závodníků opět trochu navýšilo nervy a obavy, co bude dál.

Nakonec alespoň štafetu místo čísla 8 jsme mohli odběhnout jako první. A jelikož Kája Císař na tréninku špatně šlápl, trochu jsme museli přehodnotit nasazení štafet. Malým překvápkem ještě byla po několika letech zase zvednutá kladina podle pravidel, jak by měla být. Ale i přes to všechno jsme letos nasadili jako první samé rychlé koně a spoléhali, že vše klapne. Druhá štafeta, postávala připravená k akci jen v případě, že by se něco nepovedlo.

Ale ono se všechno povedlo. Malý problém mohl nastat u domečku, kde Patrikovi začal sjíždět žebřík do strany. Byl však pohotový a i tak se rychle dostal nahoru. Za hlaholu fanoušků, všichni čtyři kluci vyždímali do svého úseku všechny síly, co se daly. Dosažený čas 70,48s a už jsme jen čekali, co na to odpoví ostatní.

Mezi tím ale ještě došla řada na útok žen. S pomalejší jednotnou mašinou jde především o rychlý náběr a přesný nástřik vody do terčů. V běhu tedy problém nebyl.

Bohužel však víme, že nástřik je naše slabá stránka, kterou si ani po několika letech nejsme vůbec jisté. A taky právem. Kvůli nepřiměřenému prostřiku, kdy Kačce pomohla až rada od ostatních, byl náš čas 32,97s (tak snad teď aspoň mají dobře umyté terče). Tato maličká ztráta nám přinesla 2. místo.

Netrvalo dlouho a mohli jsme si zatím neoficiálně spočítat, že díky vyrovnanému součtu bodů, ale horšímu umístěním na útoku, který je při shodě rozhodující, by mělo naše snažení žen vynést 2. místo. A už byly známé i výsledky můžu, jelikož štafeta si vyběhla 2. místo, s nejlepším útokem už bylo jasné, že je opět po dvou letech čeká za 14 dní výlet na Kladno na krajskou soutěž reprezentovat náš okres.

Pánové se ani nestačili pořádně radovat, a už jsme balili, abychom většina z nás přejeli do Radíče, kde na nás čekala dráha podle pravidel Brdské ligy. Už po cestě nám pověření zástupci, kteří zůstali na Chyňavě, potvrzovali naše výsledky, a vezli domů 4 poháry - jeden ženský pohár za 2. místo,  1. mužské zároveň s putovním pohárem a pohár za nejlepší mužský útok. To už jsme ale čerpali síly a začínali naše myšlenky soustředit na jiné věci, které nás čekaly (jak bylo vidět, většina se asi nejlépe koncentruje krátkým šlofíkem, který si po cestě dali) - 2B, sklopné terče a nutnost velké mezery na spojích.