Žloukovické brodění 2018
Letošní boj ve Žloukovicích byl opět v ohrožení, tentokrát ale pro muže. Ačkoli poslední roky jezdily za náš sbor družstva A,B, letos jsme byli rádi, že jsme se 4 dali dohromady. Naštěstí jindy nesoutěžní člen - Ondra, se nechal do brodění ukecat, měli jsme tým a mohli vyrazit. U žen Míša dalším vyvrknutým kotníkem bohužel sama rozhodla, že ani letos nepoběží a které 4 z nás letos půjdou ždímat své síly, tedy složení posledních let.
Vedro bylo tak jak poslední roky bývá vždycky. Vlastně už si to ani jinak neumíme představit. Vrátili jsme jeden putovní pohár a modlili se, abychom tedy alespoň jeden odvezli zase zpět, když se poštěstí.
Družstvo složené z členů Kája, Jirka Z., Patrik, Ondra v nás vzbuzovala trochu nervozity. Nebylo to družstvo vůbec sehrané a někteří z nich ještě se závodem měli buď žádné, nebo poměrně malé zkušenosti. I oni se ale do závodu vrhli po hlavě.
A i přes malé zpomalení na slaňování a zmatené naskočení do raftu, kde se nějakým způsobem pomíchala dohodnutá místa, kde kdo sedí, zvládli vylovit barel. Dobrodili ke zdravovědě a bylo vidět, že síly docházejí a nikdo nemá sílu tým příliš táhnout. Přesto ale vynosili kýble do sudu a dokodrcali se s figurínou na nosítkách do cíle. Do závodu dali vše, ale po chvíli jsme viděli, že někteří asi byli lépe sehraní a dokázali do něj dát ještě o něco víc.
A tak už jsme jen čekali, co náš hvězdný ženský tým. Všechno šlapalo, jako po másle.
K žádnému zádrhelu nikde nedošlo, a tak jsme slaňovaly jedna za druhou, raft ovládaly jako nic, vylovily barel a hnaly se ke zdravovědě. V proudu už také docházeli síly, ale nedali jsme se a hnaly dál. Provedly jsme zdravovědu a už jsme byly pryč. Každá přinesla jeden kýbl a už jsme byly v cíli. Diváci hned po dokončení náš výkon ocenili hlasitým potleskem! My jsme byly spokojené a už jsme jen čekaly, jak doběhají ostatní družstva.
Letošní koupačka se ani moc nekonala, a tak jsme šli rovnou na nástup. Muži nakonec 6. místo. Ačkoli třeba někteří očekávali víc, ale v novém složení je to poměrně hezké umístění mezi ostatními (třeba už roky sehranými) družstvy. Ženy už jsou tak bravurně sehrané, že putovní pohár s přehledem opět jel k nám do hasičárny.
A jako každoročně jsme se po soutěži přesunuli na hráz pod hasičárnou, kde už pro nás Kamil pracoval na výborné odměně - pečeném praseti. Grilovalo se, slavilo, jezdilo na loďce na rybníku, nalilo se něco do poháru,... vlastně tak nějak jako každý rok :)
