Hasiči Broumy

Abychom nezáviděli dětem a i my využili času, který se s nimi učíme značky, topografii, střelbu, uzly a zdravovědu, naše další cesty mířily na Závod Požárnické Všestrannosti. Pro ženy už běžný závod, muže však čekala letošní premiéra. K naší radosti, na tuto soutěž není nutná žádná příprava materiálu, a protože každý potřeboval přijet nebo odjet na jiný konec světa, měli jsme sraz až v Malých Přílepech. Letošní trasa (3,1km) byla dost pozměněna od dřívějších ročníku, a tudíž jsme ani po prohlédnutí mapy příliš nevěděli, co nás čeká. Po přihlášení družstev (4 dětská, 10 ženských a 7 mužských) proběhl nástup a tradiční los pořadí, který občas není tak úplně náhodný – někdy se objeví nějací potížisti, kteří potřebují z nějakého důvodu náhodě trochu pomoci. A protože Martin potřeboval odjet brzy na fotbal, bylo našim mužům povoleno prorazit trať jako úplně první.

Ještě se nestačili ani pořádně rozkoukat a už byli na trati, kde je po pár metrech čekala střelba ze vzduchovky, po které zbylo celkem 8 špalíků. Těžko říci jestli za tím byla špatně seřízená vzduchovka nebo špatná technika střelby. Jisté je, že na střelbě musí na příště zapracovat. Stanoviště muži opouštěli se zklamáním a naděje na dobré umístění se snižovaly, proto v běhu zabrali, aby to dohnali, což ale ne všichni zvládli a v půlce trati došly Kájovi síly a měl co dělat stát na nahou. Další trestné body přišly až na uzlech, kde Tomáš otočil úvaz na proudnici, což nás stálo 3 minuty. Před cílem zbýval dlouhý kopec kam už musel Luďek Káju dotlačit, jinak by se tam šplhal dodnes. Těsně před cílem už stačilo překonat lano a závod byl dokončen. Pocity měli ze závodu různé, ale byla to jejich první účast, tak mají alespoň příští rok co vylepšovat.

Mezi tím, co byli na trase, proběhla rychlá porada ženského týmu (Andrejka, Radka, Maruška, Míša, Kačka), na které jsme  stanovily dnešní cíl – „DÁME CHLAPY!“ Po rychlém vyslechnutí jejich dojmů z tratě se blížila už i naše slavná chvilka a tak jsme se sunuly na start. Po vyběhnutí jsme se k prvnímu stanovišti pro klidné ruce a přesnou mušku strategicky šetřily. Špalíky padaly jeden za druhým - někteří mistři (Míša) umí trefit i 3 špalíky na 2 rány, přesto jich však po našem odběhnutí 6 zůstalo stát (organizátoři zřejmě použili kvalitní lepidlo). Snahu rozebírat za běhu úspěchy a neúspěchy ze střelby pro šetření sil Kačka rázně utnula a od té doby bylo hrobové ticho, až na občasné povzbuzování a nářky na docházející síly nebo padající kalhoty. Naše cesty tedy dále pokračovaly po fáborkách lesem, nelesem, polem, nepolem,.. i s občasnými ne příliš voňavými nástrahami v cestě. Určení hasičských a topografických značek, vhodných i nevhodných požárních prostředků, zorientování mapy a určení azimutu probíhalo bez problému. U stanoviště s uzly, jsme téměř doběhly družstvo před námi, proto jsme rychle zašmodrchali lana, dokonce i do správných uzlů, které jsme si vylosovaly, a hnaly se dál. U zdravovědy nás čekaly krásné 2 minuty čekacího času, kde nám bylo dopřáno před finálovým stoupáním pořádně vydechnout. Ošetřily a přenesly jsme raněné a pokračovaly do nemilého kopce. Někoho z nás hnal adrenalin, někoho Míša. A to až s takovým luxusem, že byla využita jako tažný motor, což Andrejka vřele přivítala. Poslední, co nás čekalo, bylo překonání vodorovného lana.

Před tímto stanovištěm však byla fronta jak na banány, která nám vynesla další nemalou čekačku. Během ní asi nejvíc sil nabrala Radka, která lano přeručkovala opravdu rychlostí blesku. Podle pořadí splnění nám byla určena potřebná rychlost do cíle – někdo došel, někdo dosprintoval.

Pak už jsme jen napjatě čekali, jak to všechno dopadne. Někteří hned po vyvěšení nakoukli do výsledkové listiny, jiní se i přes jejich matoucí komentáře chtěli nechat překvapit. Výkon mužů se zařadil na 5. místo, ženy si odvezly krásné zlaté medaile a tudíž zvládly obhájit loňské vítězství (bylo to ale o prsa, od druhého místa nás dělily pouhé 4 vteřiny) i splnit svůj dnešní cíl.

Tímto už naše závodní sezona letos opravdu skončila a teď jí dopřejeme trochu zimního spánku, kdy se některým z nás možná občas po nocích bude zdát o řevu mašiny nebo koupeli v kádi. Snad ale i tak zvládneme načerpat dostatek sil na příští rok.