Jdi na obsah Jdi na menu

Historie  Sboru  dobrovolných  hasičů  v Broumech

 

        Iniciátorem  vytvoření  Dobrovolného  sboru  hasičského  pro  Broumy  a  okolí  byl  starosta obce  pan  Josef Pergler, rolník z č.10. Stanovy sboru  byly  příslušnými  úřady  schváleny 22.května 1880, a tak nic nebránilo svolání ustavující valné hromady. K té došlo 20. června 1880. Většina  členů  zvoleného  prvního  správního  výboru  patřila  mezi významné  občany  obce,  ale  na  prvém  seznamu  členů  ze  stejné  doby,  který  obsahoval  23  členů  činných  a  11  přispívajících,  nalezneme jak jméno knížete Fürstenberka, jméno jeho  správce  či  starosty obce,  tak  i  jména  řemeslníků,  drobných  domkářů  i  nádeníků. Tak  byly  položeny  základy  k  činnosti  sboru  a  k  jeho  postupnému  rozvoji.  Dobrovolný sbor  hasičský  se  stal  součástí  župy  Podbrdské,  která  byla  založena  stejného  roku.

     Díky  zachovanému  listinnému  materiálu  můžeme  velmi  dobře  sledovat  činnost  sboru v prvních letech jeho působení. Již od svého založení hasičstvo úzce spolupracuje s  obecním  zastupitelstvem.  Důležitost  hasičského  sboru  pro  bezpečnost  obce,  v    době převážně  dřevěné,  byla  zdůrazněna  tím,  že    do  počátku  30.  let  našeho  století  stál v  čele  sboru  vždy  starosta  obce.

       Pro vybavení sboru a pro zajištění  potřebného  materiálu  a  nářadí  k  hašení  měl  zásadní  význam veliký požár, ke kterému  došlo  29. března 1890  a  jemuž  za  oběť  padla  téměř  celá  severní  strana  návsi.

       Další důležitou změnou v  životě  sboru  byl  rok  1897,  kdy  jednomyslným  rozhodnutím  výboru  se stává sbor  členem Křivoklátské župy. Pro tuto změnu rozhodly důvody  věcné,  především  snazší  dostupnost.  V  tomto  roce  se  poprvé  ve  funkci  velitele sboru  objevuje  rolník Adolf  Spal z č.33.  Po starostovi Josefu Perglerovi to  byla druhá významná  osobnost  broumského hasičského sboru. Byl po mnoho let  duší  sboru,  neustále všechny  členy burcoval  a  hasičstvu  věnoval  všechen  svůj  volný  čas.  Jeho  láska k  hasičstvu,  porozumění  pro jeho  potřeby  a  úkoly,  jeho  odborná  zdatnost  ho  přímo předurčovaly  k  významnému  postavení  v organizaci hasičstva. Brzy se stal členem župního výboru a v letech  1903    1911 vykonával  funkci starosty  župy,  kterou  vedl obezřele  a  úspěšně. S jeho jménem je  spjata  značná  část  historie  broumského  hasičského  sboru.

        Význam broumského hasičského sboru  byl  zdůrazněn  v  roce  1900  rozhodnutím župy,  že  na  oslavu  dvacetiletého  trvání  Sboru  dobrovolných  hasičů  v  Broumech a  desetiletého  výročí existence župy  Křivoklátské  se  v Broumech  uskuteční  veřejné cvičení  a  župní  sjezd.

Oslava  to  byla  velkolepá,   zůčastnilo se    26  sborů  a  270  mužů  ve  stejnokrojích.

Ve  zprávě  o  oslavě  se  říká: „   že  se  župní  sjezd  odehrával  nejen  za  velké  účasti  členů  hasičské župy, ale i jiného občanství.  Tento  sjezd  převýšil  všechny  předešlé  sjezdy  počtem  sborů i členů. Naše občanstvo přivítalo bratrské hosty laskavě, přívětivě, nadšeně,  s  ozdobou  svých  domů  tak,  že  župní  hodnostáři  se  vyslovili  s  pochvalou o  občanstvu  i o  obci.  Tři  občané neozdobili svých domů ani se sjezdu  nezúčastnili, což je politování  hodno.  Při  valné  hromadě  byl  sbor  náš  veřejně  pochválen  všemi  zástupci.“ Je  třeba  připomenout,  že  na  sjezdu  se  nehovořilo  jen  o  věcech  hasičských, ale že byl kladen důraz i  na  otázky  národní.

     V průběhu dalších let sbor vyvíjel  pravidelnou  činnost. Zabezpečoval zásahy při  požárech,  účastnil se veřejných cvičení, členové pravidelně cvičili, prováděli  potřebnou údržbu  a  podíleli  se na kulturním životě obce. V roce 1908 se poprvé setkáváme s  dalším  významným  činitelem  broumského sboru. Do funkce jednatele byl zvolen pan Václav  Pertl. Ten byl zcela  prodchnut  myšlenkou hasičskou a  zůstal    věren po  celý  život.  Pravidelně  se  zúčastňoval  spolkového  života a podílel  se  na  všech významných  pracech  na  výstavbě  sboru.  Stál  i  v  čele sboru.  Od  roku  1900  pracoval jako  funkcionář  župy  Křivoklátské.  Jeho  významná  a  záslužná  činnost  ve  sboru  skončila až  v  roce  1937,  kdy  se  pro  vysoký  věk  vzdává  všech  funkcí. 

      Těsně před 1. světovou válkou měl hasičský sbor 36 činných členů a 25  členů ochranných.  K novému životu se  sbor  probudil    v  roce  1919  po  vytvoření  Československé republiky.  Z  dochovaných  písemných  materiálů  je  patrno,  že  sbor plně  rozvinul  svoji  činnost.  Pilně  navštěvoval  všechny župní  sjezdy  a  veřejná  cvičení v  širokém  okolí  i  v  oblasti sousedních  žup. Posílal své členy  do  samaritánských (zdravotnických)  kurzů.  Podporoval  všechny  akce,  které  směřovaly  k  rozvoji  kulturního a  společenského života  obce.  Velmi  dobrý  byl  vztah  sboru  a  veřejné  obecní  správy.

        V    době  také  pomalu  nachází  svou  cestu  do  řad  hasičského  sboru  ženy.  Velitel   sboru ve schůzi  2.  června  1929  hlásí  již  8  členek  a  žádá  o  souhlas  k  založení  ženského  odboru.  Prvními  průkopnicemi  ženského  hasičského  hnutí  v  Broumech  se  staly  Anna  Pavlíčková,  Anna  Pertlová,  Anežka  Pertlová,  Vlasta  Zikmundová,  Bohuslava  Pelcová,  Anna Hornofová, Božena Koláčná  a  Anna  Staňková.  Poprvé  se  vypravily  na  župní cvičení  do  Městečka.

       Vyvrcholením  celého  tohoto  období  pak  byl  rok  1930,  kdy  hasičský  sbor  mohutnou župní  slavností  důstojně  oslavil  50  let  svého  trvání.

      Od  roku  1925 se v činnosti hasičského sboru setkáváme se jménem dalšího významného

činitele s panem Františkem Rosenbaumem, hostinským. Ten v roce 1931 začal pracovat i  jako  župní  funkcionář  a  zde  pracoval    do  svého  zatčení   v  roce  1942.

Ke  své  práci  v  hasičském  hnutí  se  již  nevrátil,   byl  umučen  v  koncentračním  táboře.

       Jako červená nit se celými třicátými lety vine snaha o získání nové motorové stříkačky.  Sbor  úzce  spolupracuje  s  obecním  zastupitelstvem  především  v  otázkách finančních.  Jednání  o  koupi  však  bylo  rozvleklé  a  nesetkalo  se  s  úspěchem.  V  roce  1937  se  znovu  veškerá  jednání  výboru  soustřeďují  na  koupi  motorové  stříkačky a  na  finanční  zajištění  nákupu.   V  roce  1938  byla  konečně  motorová  stříkačka  od  firmy Stratílek  koupena.  Byla to nemalá částka, stroj stál  22 000,- Kč  a  hadice 19 000,- Kč. Byla vyzkoušena v červnu  u mlýna a hadice tažené až do Luhu k posledním domkům tlak  vydržely.  K  připravovanému  slavnostnímu předávání stříkačky nakonec nedošlo pro napjatou politickou situaci  (mobilizace).  Z  přítomnosti  stříkačky  ovšem  vyplynuly  další  nutné  požadavky:  vybudovat  sušičku hadic,  skladiště pohonných hmot a nakonec i   požární  zbrojnici.

         Přichází  však  2.  světová  válka  a  činnost  hasičského  sboru  je  postupně  omezována.

         K  pravidelné  činnosti  se  sbor  vrací  po  osvobození  na  počátku  roku   1946.  Další vývoj  můžeme  však,  sledovat  obtížně,  protože  se  písemnosti   z  t é  doby  zachovaly  jen ojediněle. Sbor se vrací ke svým záměrům  z  předcházejícího  období  -  vybudovat  novou  hasičskou  zbrojnici  a  sušičku  hadic.  Nebylo  to  jednoduché,  ale  nakonec  se  dobrá  věc  podařila.  Nástrahy  úředního  jednání  byly  překonány,  stavba  zbrojnice  a  sušičky  byla zařazena  do  staveb  1.  pětiletky,  a  začalo  se  stavět.  Díky  nadšení  členů  sboru  stavba rychle pokračovala. Úkol  dokončit ji do oslav  sboru  byl  naplněn.  A  tak  oslavy  70.  výročí  založení hasičského sboru v Broumech byly naplněny pocitem  hrdosti  nad  vykonaným  dílem.